Neco ze zacatku dubna: Jak predpovedel kdysi Jan Zakopcanik - v Oslu bylo nejtepleji. Zatimco se Praha pokryvala snehem, ja jsem obedvala pred Osli radnici jen tak ve svetru. Je docela zvlastni jak jsem behem peti dni objevovala jednu cast mesta a pokazdy jsem si pripadala jako nekde uplne jinde. Bydlela jsem na koleji u Anny kamaradky Rachel, ktera studuje...rekneme system vysokoskolskeho vzdelani. Na to, jak je to vlastne dulezitej obor, jsem o nem nikdy neslysela, pravdepodobne proto, ze se vyucuje jen na jedne univerzite. Byl to hrozne fajn vylet, ackoliv mela Rachel zkousky, takze jsem travila cely den sama, ale varili jsme moc dobry vecere a ja jsem si to uzila. I kdyz Svedsko mam asi radsi - po ceste zpatky jsem si pripadala, ze se vracim domu... Fotky jsou tady. Ale jsou to skoro samy domy.)
No a den po navratu prijela mama s Pavlem. Bylo to divny videt je ve skutecnosti a ne virtualne na Skypu, privezli mi strasne moc piva a jidla, se kterym mi tu doufam nekdo pomuze. Byli jsme na vybornym jazzovym koncerte a udelali par vyletu na sever a k jezerum, takze jsem se taky dostala konecne z mesta. A hlavne bylo porad krasne...
Ve skole jsme dokoncili atelierovy projekty (a dostali samozrejme maximalne pozitivni kritiku) a zacali pracovat na dvoutydennim projektu - neco jako mestsky zasah pro Goteborg. Po mnoha diskuzich jsme nakonec skoncili u experimentu - ukazat, ze parkovaci misto ve meste zabira casto cenny prostor, ktery by se dal vyuzit lidmi, ze se da vlastne transformovat v cokoliv pri respektovani soucasnyho systemu = zaplaceni za misto na urcitou dobu. A tak jsme si uzili docela fajn dopoledne na parkovisti u nasi oblibeny kavarny da Matteo.
Z nasich vikendovych veceri se stalo pravidlo. Jednou prijela Caro a Louise z Belgie, jindy jsme zase grilovali u jezer, coz byl pri mistnich povetrnostnich podminkach docela problem.
Na konci dubna mi zacal posledni predmet - Architecture competition, v ramci kteryho delame ideovou soutez na skolu architektury. Na zacatku probehlo par prednasek, od kterych jsem cekala trochu vic, nez jen prezentace projektu, se kterymi jednotlivy architekti vyhrali soutez. Kazdopadne 30. kvetna je termin odevzdani, takze mam co delat.
A jelikoz do te doby vlastne nemusim do skoly, koupila jsem listky do Prahy a odjela na tyden domu, hlavne kvuli svatbe Michala Kuzemenskeho. Dvakrat sedmnact hodin v autobuse, ale skvely nabity tyden a krasna svatba nakonec. Ted uz jsem zase v Goteborgu a premyslim co z toho byl sen. Ceka me tu jeste posledni mesic, tesim se zpatky do Prahy, ale zaroven se mi tu cim dal tim vic libi. Jsem ve meste, ale kousek za domem mam prirodu, jezdim na kole, muzu vylezt na skaly, prochazet se po pobrezi...to mi asi bude v Praze chybet.
fotky z vyletu na ostrov Marstrand:
